Zuby si čistí skoro každý, ale u většiny lidí to trvá pár desítek vteřin a končí to u předních zubů. Přitom právě pravidelnost, doba a dobře zvolená pasta rozhodují o tom, jestli plak zmizí, nebo se za pár hodin usadí znovu. Tady najdete postup krok za krokem podle doporučení odborných organizací: jak dlouho čistit, kolik pasty použít, co s fluorem a kdy sáhnout po mezizubním kartáčku.
Proč vůbec záleží na plaku
Podle Světové zdravotnické organizace (WHO) vzniká zubní kaz tehdy, když plak přeměňuje cukry z jídla a pití na kyseliny, které poškozují zuby. Kaz podle WHO způsobuje kombinace častého příjmu volných cukrů, nedostatečného kontaktu s fluoridem a nedostatečného odstraňování plaku kartáčkem. Netýká se to jen dětí: neošetřený kaz v trvalých zubech patří podle údajů, které WHO cituje, k nejčastějším zdravotním potížím na světě.
Čištění zubů tedy míří na dvě věci najednou. Mechanicky odstraňuje plak a fluorid v pastě pomáhá sklovině odolávat kyselinám. Kdo dělá jen jedno z toho (třeba čistí bez fluoridové pasty, nebo jen ledabyle), využije z péče zlomek.
Kolikrát a jak dlouho
Britská NHS i americká ADA se shodují: čistěte zuby dvakrát denně přibližně dvě minuty. Jednou z toho má být čištění těsně před spaním, protože právě večer plak nic neruší a přes noc se toho v ústech děje nejvíc.
Dvě minuty jsou delší, než se zdá. ADA nabízí praktické měřítko: zhruba třicet vteřin na každou čtvrtinu chrupu, tedy dolní a horní zuby vlevo a vpravo, nebo asi čtyři vteřiny na jeden zub. Pomůže přesýpací hodiny, hudební skladba nebo časovač, který mají mnohé elektrické kartáčky vestavěný.
Postup čištění krok za krokem
Následující pořadí drží základ, který se v doporučeních opakuje. Nemusíte si pamatovat žádné složité úhly, důležité je nic nevynechat a nespěchat.
- Vezměte měkký kartáček. ADA doporučuje měkké štětiny, protože snižují riziko poškození dásní. Silný tlak nic nevyčistí, jen dráždí.
- Naneste správné množství pasty (množství podle věku najdete v tabulce níže).
- Rozdělte si chrup na čtyři části a v každé věnujte zhruba půl minuty čištění všech ploch.
- Vyčistěte všechny plochy každého zubu. NHS výslovně zmiňuje vnější, vnitřní i žvýkací plochy. Nejčastější chybou je vynechání vnitřních ploch dolních zubů a zadních stoliček.
- Čistěte systematicky, ne narychlo. Začínejte pokaždé na stejném místě a postupujte stejným pořadím. Nic tak nevynecháte.
- Pastu vyplivněte, ale ústa nevyplachujte. NHS upozorňuje, že okamžité vypláchnutí vodou spláchne koncentrovaný fluorid, který má na zubech chvíli zůstat.
Ruční, nebo elektrický kartáček?
Podle NHS jsou při správné technice a fluoridové pastě stejně účinné oba typy. Elektrický kartáček může být pohodlnější, protože často měří čas a hlídá délku čištění, ale nejde o povinnost. Rozhodující je, jestli ho používáte důkladně a pravidelně.
Kdy kartáček vyměnit
ADA doporučuje měnit kartáček každé tři až čtyři měsíce, nebo dřív, jakmile jsou štětiny rozcuchané či ohnuté. Opotřebovaný kartáček plak odstraňuje hůř. Stejná zásada platí pro výměnné hlavice elektrických kartáčků.
Zubní pasta a fluor
Na obalu pasty najdete údaj o obsahu fluoridu v ppm (miliontinách). Světová zdravotnická organizace uvádí jako doporučenou koncentraci 1000 až 1500 ppm a označuje dostatečný přísun fluoridu za zásadní faktor prevence zubního kazu. ADA uvádí stejné rozpětí pro volně prodejné pasty. NHS je u dospělých přísnější: doporučuje alespoň 1350 ppm.
Prakticky to znamená jedno: vybírejte pastu s fluoridem a údaj zkontrolujte na tubě. Sami si tak ověříte, že se vás týká rozpětí, které doporučují odborné organizace, a nezávisíte na tom, co slibuje přední strana krabičky. Pokud jste nejistí, zeptejte se svého zubního lékaře nebo dentální hygienistky, kterou pastu zvolit.
Kolik pasty a jaký fluorid u dětí
| Věk dítěte | Množství pasty | Fluorid podle NHS |
|---|---|---|
| do 3 let | jen stopa (podle ADA velikost rýžového zrnka) | minimálně 1000 ppm |
| 3 až 6 let | množství velikosti hrášku | 1000 až 1500 ppm |
| od 7 let | jako u dospělých | 1350 až 1500 ppm |
Čistit začněte, jakmile se objeví první mléčný zoubek, obvykle kolem šestého měsíce. NHS doporučuje, aby děti od tří do šesti let čistily zuby pod dohledem dospělého. I po sedmých narozeninách se podle ní vyplatí občas zkontrolovat, jak dítě čistí. K zubaři podle NHS chodí dítě, jakmile mu vyrostou první mléčné zuby, nejpozději do dvanácti měsíců věku.
Když chystáte večerní rutinu před školou, dobře poslouží i postupný návrat ke spánkovému režimu: čištění zubů je jeho přirozená poslední položka.
Čištění mezi zuby
Kartáček se do mezer mezi zuby dostane jen částečně. NHS proto doporučuje denně čistit i mezizubní prostory, buď nití, nebo mezizubními kartáčky. Mezizubní kartáček se hodí hlavně tam, kde jsou mezi zuby mezery. Má do nich zapadat pevně, ale ne násilně.
ADA k tomu poznamenává praktickou věc: nejlepší metoda je ta, kterou skutečně budete dělat pravidelně. Nit, mezizubní kartáčky, ústní sprchy i dřevěné mezizubní tyčinky jsou v jejím přehledu jako možnosti, bez jediné vyhlášené jedničky. NHS naopak varuje před zubními párátky ze dřeva, protože mohou poškodit dásně.
Pokud používáte nit, NHS uvádí délku asi 30 až 45 centimetrů, kterou vedete mezi zuby a kolem každého zubu ji ohnete do tvaru písmene C.
Časté chyby
Většina potíží nevzniká z neznalosti, ale z rutiny, která se časem zkrátí a zjednoduší. Zkuste se u tohoto seznamu poctivě zastavit.
- Příliš krátké čištění. Třicet vteřin místo dvou minut nestačí ani u nejlepší pasty.
- Vyplachování ústy hned po čištění. Smyje fluorid, který má zůstat na zubech.
- Kartáček ve stavu, kdy štětiny míří na všechny strany. Je čas ho vyměnit.
- Pasta bez fluoridu nebo s nižším obsahem, než je doporučeno.
- Ústní voda hned po kartáčku. NHS radí použít ji v jinou denní dobu. Fluoridová ústní voda může pomáhat proti kazu, ale nemá zastoupit kartáček.
- Vynechání večerního čištění. Právě to je podle NHS obzvlášť důležité.
Cukr a časté svačení
I dokonalé čištění vás nezachrání, pokud ústa neustále dostávají cukr. WHO doporučuje jídelníček s nízkým obsahem volných cukrů, dostatkem ovoce a zeleniny a vodu jako hlavní nápoj. Mezi volné cukry přitom počítá i cukry v medu, sirupech a ovocných šťávách. Praktický krok je jednoduchý: sladké nápoje přesuňte z celodenního popíjení ke konkrétnímu jídlu a mezi jídly pijte vodu.
Krvácení dásní a návštěva zubaře
Když dásně při čištění krvácejí, nevyhýbejte se jim. NHS uvádí krvácení dásní při čištění, nití nebo jídle tvrdých potravin mezi hlavními příznaky zánětu dásní. Doporučuje domluvit se se zubním lékařem také při bolestivém otoku nebo dlouhodobém zápachu z úst. Rychlé vyhledání lékaře je namístě, pokud se zuby viklají nebo se v ústech objeví vředy či bulky.
K prevenci patří podle NHS pravidelné preventivní prohlídky u zubního lékaře, případně u dentální hygienistky. ADA k tomu dodává, že interval se určuje individuálně podle rizika onemocnění. Zeptejte se tedy svého zubaře, jak často máte chodit právě vy. Podrobnější informace o prevenci v češtině nabízí projekt České stomatologické komory Republika bez kazu.
Tento text je obecná informace a nenahrazuje vyšetření ani radu zubního lékaře.
Časté otázky
Jak dlouho mám čistit zuby?
Dvakrát denně přibližně dvě minuty. Jedno čištění má proběhnout před spaním.
Mám po čištění vypláchnout ústa vodou?
Ne. Přebytečnou pastu vyplivněte a ústa nevyplachujte, aby fluorid zůstal na zubech déle.
Kolik pasty dát dítěti?
Do tří let jen stopu, od tří do šesti let množství velikosti hrášku. Čištění by mělo probíhat pod dohledem dospělého.
Je elektrický kartáček lepší?
Podle NHS jsou obě varianty stejně účinné, pokud čistíte správně a s fluoridovou pastou. Elektrický vám může usnadnit hlídání času.
Jak často měnit kartáček?
Nejméně každé tři až čtyři měsíce, nebo dřív, když se štětiny rozcuchají.
