Od listopadu se na českých náměstích znovu montují mantinely a mezi ně se kladou trubky s nemrznoucí směsí. Pro radnici nebo spolek, který bruslení pořádá, je kluziště z velké části starost o elektřinu: kolik jí chlazení potřebuje, jestli to místní přípojka unese a co se stane, když proud vypadne ve chvíli, kdy je na ledě plno dětí.
Kolik elektřiny bere chladicí jednotka
Mobilní kluziště se chladí nepřímo. Venkovní jednotka chladí nemrznoucí kapalinu a čerpadlo ji žene sítí tenkých trubek, které leží pod ledem na izolaci a fólii. U plochy 13 × 28 m, tedy 364 m², chtěla Kroměříž ve své zadávací dokumentaci kompaktní jednotku s maximálním příkonem 28 kW, maximálním proudem 113 A a motorovým jističem 125 A charakteristiky C nebo D. Pod led šlo zhruba 2 000 litrů směsi.
Pro výběr zdroje je důležitější proud než kilowatty. Maximálnímu příkonu 28 kW odpovídá při 400 V proud kolem 50 A, údaj 113 A je víc než dvojnásobek. Specifikace rozdíl nevysvětluje, nejspíš počítá s rozběhem kompresoru, při kterém motor krátce odebírá násobek běžného proudu. Zadání k tomu žádá motorový jistič charakteristiky C nebo D, který krátký proudový náraz vydrží a nevypne.
Druhá věc je počasí. Vzduchem chlazená jednotka ztrácí výkon s rostoucí venkovní teplotou: podle tabulek jednoho dodavatele chladicích jednotek pro kluziště klesne chladicí výkon jednoho stroje mezi 4 °C a 16 °C zhruba o pětinu. Mírný listopad tak jednotku vytíží víc než mrazivý leden. Dodavatelé mobilních kluzišť uvádějí, že standardní technika udrží led do venkovní teploty +15 °C, a jeden z nich chce jako podmínku elektrickou přípojku s rozvodnou skříní v bezprostřední blízkosti agregátu.
Co dalšího na kluzišti běží
Kromě chlazení běží na ploše a kolem ní obvykle:
- osvětlení ledu, vstupu a cest k lavičkám,
- ozvučení pro hudbu a hlášení,
- pokladna, půjčovna bruslí se sušičkou a bruskou,
- vytápěná buňka pro obsluhu,
- stánek s teplým nápojem, pokud ho pořadatel napojuje ze stejného rozvaděče.
Příkony sečtěte podle štítků. Pro výběr zdroje je pak nejpraktější hodnota hlavního jističe rozvaděče, ze kterého poběží chlazení i všechno ostatní. Ke jmenovitému proudu jističe počítejte rezervu zhruba 20 %, z níž nejvíc ukrojí právě rozběh kompresoru.
Kde přípojka na náměstí nestačí a celý rozvaděč kluziště vychází na hlavní jistič do 3 × 100 A, poptává pořadatel elektrocentrálu 100 kVA. Ta dá 80 kW, při 400 V tedy jmenovitý proud asi 144 A, a jistič 100 A pokryje i s rezervou. Jednotka s jističem 125 A jako v Kroměříži už potřebuje větší stroj, podle samotného jističe nejméně 130 kVA. Výkon i s ostatními spotřebiči ať spočítá dodavatel zdroje z technického listu chladicí jednotky, protože průběh rozběhu se liší podle typu kompresoru a způsobu spouštění. Stroj 100 kVA, na kterém trvale běží kolem 40 kW, tedy zhruba polovina výkonu, spálí 10 až 12 litrů nafty za hodinu. Protože chlazení běží i v noci, počítejte s doplňováním nafty každý den.
Jak se led chová bez proudu
Kolik času po výpadku zbývá, rozhoduje počasí víc než tloušťka ledu. Když je venku pod nulou a nesvítí slunce, led bere teplo jen z podkladu a od bruslařů, a vydrží proto nejdéle. Nad nulou, na slunci nebo za deště povrch měkne mnohem rychleji, objeví se na něm voda a brusle v něm vyjíždějí hluboké koleje.
Pro bruslaře je měkký a mokrý led nebezpečnější než tvrdý: brusle se zařezávají, lidé padají a v mokrém oblečení člověk v listopadovém chladu rychle prochladne. Doporučujeme proto stanovit jednoduché pravidlo, že když na povrchu stojí voda nebo brusle nechávají hluboké stopy, obsluha plochu uzavře. Po obnovení dodávky potřebuje led čas, aby znovu ztvrdl, a často i úpravu rolbou, než se otevře.
Když zhasne: bezpečnost na ledě
Začátkem listopadu zapadá slunce v Praze kolem 16:40, v polovině prosince kolem 16:00. Velká část bruslařů tak jezdí za tmy a výpadek proudu znamená hlavně náhlou tmu na kluzké ploše plné lidí. Do provozního řádu se vyplatí zapsat postup:
- U vrátek a podél mantinelu mějte nouzová světla na baterie, která se rozsvítí sama.
- Obsluha má po ruce megafon na baterie, protože ozvučení zhasne s ostatním.
- Hlášení zní stejně pokaždé: zastavit, dojet k mantinelu a odcházet vrátky postupně, děti s doprovodem napřed.
- Cestu od vrátek k lavičkám pokryjte pochozí gumou a osvětlete ji nouzovým světlem.
- Určete předem, kdo rozhoduje o uzavření a kdo o znovuotevření plochy.
Náhradní zdroj jako součást plánu
Elektrocentrála má u kluziště dvě možné role. Buď je hlavním zdrojem po celou sezónu, protože náměstí nemá přípojku potřebné síly, nebo stojí v záloze pro výpadky a plánované odstávky. Ty musí distributor ohlásit nejméně 15 dní předem, takže je dobré sledovat jeho oznámení po celou dobu provozu.
Pro obě role platí stejná pravidla. Do rozvodu kluziště připojuje zdroj elektrikář, a pokud jde o zálohu, vždy přes přepínač, který odpojí síť. Stroj stojí venku, výfukem od fronty u pokladny i od stánků. Kabel přes chodník vede kabelovým přejezdem, aby o něj nikdo nezakopl, a ke stroji ani k chladicí jednotce nemají přístup děti.
Než se plocha otevře veřejnosti, vyzkoušejte výpadek naostro. Elektrikář odpojí přívod, obsluha zkontroluje, jestli se rozsvítí nouzová světla a jestli chladicí jednotka po obnovení dodávky sama naběhne. Zkouška ukáže slabá místa dřív, než na ledě budou stát lidé.
